Veřejný ochránce práv je monokratickým[1] nezávislým a nestranným státním orgánem, který stojí mimo veřejnou správu a není tedy úřadem. Zákonem je naopak povolán k tomu, aby činnost veřejné správy kontroloval a dohlížel na ni.
Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na období 6 let z kandidátů navržených prezidentem a Senátem. Zvolen může být pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.
Ze své činnosti se ochránce zodpovídá Poslanecké sněmovně PČR.
Veškerá šetření vede ochránce, případně jeho zástupce, osobně a je to výhradně ochránce, resp. jeho zástupce, kdo vydává stanoviska či zprávy o výsledcích šetření.
Ochránce má jednoho zástupce voleného Poslaneckou sněmovou PČR stejným způsobem a se stejnými podmínkami, jako je tomu u ochránce.
Zástupce zastupuje ochránce v době jeho nepřítomnosti a zákon ochránci umožňuje pověřit ho výkonem části své působnosti.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček pověřil svoji zástupkyni působností v oblasti ochrany práv osob omezených na svobodě, ochrany práv osob se zdravotním postižením, ochranou práv dětí, mládeže a rodiny, oblastí armády, policie a vězeňství, věcmi cizinců, správou zaměstnanosti a práce, zdravotnictvím, školstvím aj.
Sídlem veřejného ochránce práv je Brno.
[1] tj. orgánem jedné osoby